Web zabývající se událostmi roku 1989 v Novém Jičíně

01.11.2009 admin Bez komentářů
Vítejte na webu, vytvořeném pro dokumentaci památných událostí z období okolo roku 1989, odehrávající se v Novém Jičíně.  Za pomocí vás – pamětníků, bychom rádi právě nyní, ve výročí 20 let od uplynulého období, ale pak i nadále, zdokumentovali a utvořili historický archív složený ze zpráv, příspěvků, vzpomínek a fotografíí z tehdejší doby tak, aby nemohlo být s historií manipulováno a nebyla následně zkreslována.

—————

IMG_5095bforum kopie

Categories: Titulní Tags:

17.listopad po 27 letech

17.11.2016 admin Bez komentářů

V Novém Jičíně se v den 27. výročí sametové revoluce mnoho nedělo, přesněji řečeno, nedělo se vůbec nic. Ještě, že alespoň několik občanů si tuto událost připomnělo rozžatými svíčkami pod pamětní deskou T.G.Masaryka na stejnojmenném náměstí. Za Občanské fórum (OF) zde samozřejmě svíčka nechyběla.

Není však již nejvyšší čas v této pohnuté době, kdy se v mnohém vracíme před listopad, veřejně pozvednout hlas a společně podpořit obhajobu demokratických principů a svobody? Vždyť právě v těchto dnech se skupina zákonodárců snaží obnovit normalizační zákon a trestný čin za hanobení prezidenta.

Poslanci, kteří navrhují roční vězení za hanobení prezidenta

KSČM (27)
Zdeněk Ondráček, Marie Pěnčíková, Hana Aulická Jírovcová, Ivo Pojezný, Václav Snopek, Jaroslav Borka, Karel Šidlo, Leo Luzar, Jiří Valenta, Josef Nekl, Miroslav Opálka, Alena Nohavová, Milada Halíková, Stanislav Grospič, Marta Semelová, Stanislav Mackovík, Josef Zahradníček, Josef Šenfeld, Alexander Černý, Gabriela Hubáčková, Květa Matušovská, Jan Klán, Pavel Kováčik, Vladimír Koníček, René Číp, Miroslav Grebeníček, Vojtěch Filip

ČSSD (15)
Vítězslav Jandák, Jaroslav Foldyna, Zdeněk Syblík, Pavlína Nytrová, Miroslava Strnadlová, Marie Benešová, Markéta Wernerová, Jaroslav Zavadil, Ladislav Velebný, Zuzana Kailová, Jaroslav Krákora, Stanislav Huml, Jiří Běhounek, Dana Váhalová, Richard Dolejš

ANO (15)
Zdeněk Soukup, Zuzana Šánová, Vlastimil Vozka, Milan Brázdil, Stanislav Pfléger, Pavel Plzák, Stanislav Berkovec, Jana Lorencová, Bronislav Schwarz, Josef Hájek, Martin Sedlář, Josef Kott, Pavel Čihák, Margit Balaštíková, Bohuslav Chalupa

Úsvit (5)
Marek Černoch, Olga Havlová, Jana Hnyková, David Kádner, Martin Lank,

Nezaření (2)
Petr Adam, Karel Fiedler

Dle nejnovějších informací, někteří poslanci právě v těchto hodinách, kdy v Praze vrcholí různá shromáždění, berou své podpisy pod touto iniciativou zpět.

Režisér Jiří Menzel  kritizoval návrh zákona, který by měl trestat hanobení prezidentského stolce. „Myslím, že je to správná myšlenka. Té urážky se totiž nejvíce dopouští ten, kdo na něm sedí,” řekl Menzel v rámci koncertu na Václavském náměstí.

Prezident Miloš Zeman byl jediným vrcholovým politikem, který se na veřejnosti vůbec neukázal.

Categories: Titulní Tags:

To jsou paradoxy pane P……

25.02.2016 admin Bez komentářů

Řekli o sobě (M.Urban)


Stalo se to těsně před koncem roku 1987, o vánočních svátcích, dne 28.12.1987. Seděl jsem s přáteli a mým rodinným přítelem Ivanem P. na náměstí U jelena, a jak už to bývá, povídali si o všem možném, o politice nevyjímaje. Cestou domů se na mne „pověsila“ čtyřčlenná hlídka PS VB. Pro ty později narozené, to byla tzv. Pomocná stráž Veřejné bezpečnosti. Nosili na rukávě žlutou pásku s nápisem PS VB a byli na to patřičně „hrdí“. Jejich potěšením a radostí bylo lustrovat občany a dávat jim najevo svou nadřazenost, až po udávání na VB. Samozřejmě, že tuto činnost mohli provádět jen prověření lidé a ti, kterým totalitní režim velmi lahodil a s horlivostí jej budovali, v tomto případě dokonce i jeden notorický alkoholik. Obecně to však byli lidé, kteří si svou méněcennost, díky pásce na rukávu, kompenzovali v ulicích města. Jinde se dnes rovněž uvádí, že v praxi šlo o tiché, spící informátory a donašeče řízené povětšinou Státní bezpečnosti, nebo řídícími orgány VB.

Já si však cestou domů neodpustil hlasitou poznámku, že jsou to jen komunističtí zaprodanci, kdy otravují lidi a ještě k tomu o Vánocích. No  a už jsem je měl za zády. Byli čtyři : Zdeněk B., Eduard M., Jaroslav H. a Libor P. (Zajímavosti zůstane, že u výslechu, všichni čtyři uvádějí, že dva z nich byli označeni páskou PS VB a dva nebyli, neboť plnili jiné úkoly). Nejprve si žádali občanku a když přijela hlídka VB, chtěli mě násilím naložit do auta. Drželi mne zezadu pod lopatky, ale příslušník VB Roman K. je od toho odradil a předvedení na VB nežádal. Zdánlivě, po rozchodu mohlo být tomuto incidentu konec. Ne však u jednoho z nich, a sice Libora P., který se zmínil v práci (Vojenský opravárenský závod Bludovice), že nenechá komunistickou stranu urážet a podá trestní oznámení. Bohužel tak opravdu učinil. Vše mně následně sdělil jeho kolega ze zaměstnání Milan Š., s kterým jsem se znal.

Opravdu mne 27.1.1988 přišlo oznámení o trestním stíhání pro útok na veřejného činitele a výtržnictví. Zde musím zmínit a poděkovat advokátu JUDr. Jaroslavu Hurtíkovi, o kterém jsem věděl, že není s tehdejší mocí zapleten a mohl by tedy pomoci. A tak se taky stalo. Od soudního procesu bylo upuštěno, trestný čin byl překvalifikován na přestupek proti socialistickému soužití a věc byla předána přestupkové komisi na Městský národní výbor. Tam se paní předsedkyně JUDr.Frantová velmi pohoršovala, že to je urážka majestátu a hanlivé vyjadřování o vedoucí úloze komunistické strany, a proto nepatřím před komisi, ale před soud. O tom však už rozhodnout nemohla, tak mně dala ten nejvyšší, tehdy možný trest, a sice 500 Kč.

A co se nestalo za nějaký čas po revoluci?

PS VB byla pochopitelně hned po revoluci zrušena, a jak už to bývá, začali se vehementně převlékat kabáty. Na 10. výročí listopadové revoluce jsem byl požádán regionální televizi, abych přišel na náměstí, že se mnou, jako iniciátorem revoluce v N.Jičíně, natočí rozhovor, kde bych zavzpomínal na tehdejší události. Kdo mě však na náměstí s mikrofonem v ruce nečekal. Sám Libor P., tehdejší udavač. Řekl jsem mu, že to asi nemyslí zcela vážně, aby mne právě on zpovídal z tehdejších událostí, že bych asi měl říct i pravdu o něm. Rázně mně odvětil, jestli vím o tom, že mne může tady na místě inzultovat. Odpověděl jsem mu, ať si poslouží, že bych od něj ani nic jiného nečekal. Když kameraman viděl, co se seběhlo, ihned Libora P. odvolal a vyměnil za redaktorku Petru T., která se mnou pak celý rozhovor natočila.

To jsou paradoxy, co?

(Po roce 1989 byl M.Urban pro tento skutek amnestován)

Categories: Titulní Tags:

Mendelova škola – beseda k 25.výročí událostí roku 1989

14.11.2014 admin Bez komentářů

Na pozvání zástupce Mendelovy školy Mgr. Petra Zapletala se aktivisté událostí roku 1989 M.Urban, P.Bártek, A.Válek a P.Trnka zúčastnili besedy (13.11.2014) se studenty této školy.

Podrobnosti o této události jsou již zpracovány a zveřejněny v rámci projektu, ke kterému se studenti přihlásili, viz pozvánka (email) p.Zapletala :

Vážený pane Urbane,

dovolte mi, abych se na Vás obrátil s prosbou. Naše škola – Mendelova střední škola v Novém Jičíně – již tradičně v listopadu pořádá projekci a besedu v rámci vzdělávacího projektu Příběhy bezpráví. Tento projekt, který na celostátní úrovni organizuje společnost Člověk v tísni, má za cíl upozornit dnešní teenagery na to, jak vypadal život v Československu v době komunistické totality (předchozí ročníky byly věnovány zločinům 50. let, událostem roku 1968, normalizaci + v jednom případě, tak trochu výjimečně, i holocaustu během 2. sv. v.). Rok 2014 je rokem 25. výročí sametové revoluce, a tak je letošní ročník věnován právě listopadovým událostem roku 1989. S mými studenty jsme se letos domluvili na tom, že využijeme speciální nabídku Člověka v tísni a pokusíme se vytvořit „mapu revoluce“ v našem městě – Novém Jičíně. Vzhledem k tomu, že vím, že jste byl jedním z hlavních proponentů listopadových událostí u nás ve městě (našel jsem rovněž Vámi spravované a velmi užitečné webové stránky o těchto událostech – http://novyjicin.unas.cz/), chtěl bych Vás za sebe i své žáky poprosit o rozhovor. Ten by vedli v projektu angažovaní žáci, určitě bychom se na něj připravili dopředu, ať klademe pokud možno inteligentní dotazy k věci.

Prosím, dejte mi vědět, zda by Vám tento „výslech“ nevadil. Měl bych ještě jednu prosbu: Pokud byste měl kontakty také na další hybatele listopadových událostí v našem městě (mám na mysli např. pány V. Šimíka, A. Válka, P. Trnku a další) a mohl mi je předat, budu moc rád.

Děkuji moc a přeji hezký den. S pozdravem,

Mgr. Petr Zapletal
Mendelova střední škola, Nový Jičín, příspěvková organizace
tel. 774 599 271
www.mendelova-stredni.cz
Foto z této události :

Categories: Titulní Tags:

Prezident Václav HAVEL, opora národa a zakladatel OF, nás předešel na věčnost

22.12.2011 admin Bez komentářů

 Děkujeme pane prezidente Václave HAVLE


Categories: Titulní Tags:

Petice Několik vět

26.11.2011 admin Bez komentářů

Petici „Několik vět“ podepsalo poměrně hodně známých osobností, např. Zdeněk SvěrákJiří BartoškaJan ČenskýRudolf HrušínskýMartin StropnickýHana ZagorováEmanuel MandlerIvan TrojanVladimír Preclík a další odvážní a odsuzovaní. Za šíření a podpis petice byl neprávem pronásledován značný počet osob.

V červnu 1989 vypracovalo hnutí Charta 77 petici „Několik vět“.

Tato petice žádala propuštění politických vězňů, svobodnou činnost sdělovacích prostředků a nezávislých iniciativ (HOS, klub Obroda, Helsinský výbor, Mírové hnutí Johna Lennona, a další), dále veřejné diskuse o všech otázkách dějin (rok 1968), politiky a významných investičních akcích (jaderné elektrárny).

Tuto petici podepsala i řada známých osobností (zpěvačka Hana Zagorová, národní umělec akademický malíř Jan Bauch).

Počet signatářů neustále rostl. 28.června jich bylo 1 800, o měsíc později již 10 000 a na podzim již kolem 40 000.

Proti petici byla ovšem zahájena pomlouvačná kampaň, opět se hovořilo o „pamfletu“, avšak narozdíl od kampaně proti Chartě 77 již naprosto bez žádoucího efektu.

Petice Několik vět :

První měsíce roku 1989 znovu a jasně ukázaly, že i když se současné československé vedení velmi často zaklíná slovy přestavba a demokratizace, ve skutečnosti se dost zoufale vzpírá všemu, co demokracii vytváří nebo ji alespoň vzdáleně připomíná. Petice a iniciativy občanů, které samo nezorganizovalo, odmítá jako nátlakové akce, pokojná lidová shromáždění rozhání, do přípravy nových zákonu nedovoluje veřejnosti mluvit. Tytéž měsíce však zároveň ukázaly, že občanská veřejnost se už vymaňuje z letargie a že stále víc lidí má odvahu veřejně projevit svou touhu po společenských změnách. Pohyb ve společnosti se tak začíná stále povážlivěji srážet s nehybností moci, roste společenské napětí a začíná hrozit nebezpečí otevřené krize. Takovou krizi si nikdo z nás nepřeje. Proto vyzýváme vedení naší země, aby pochopilo, že nadešel čas ke skutečným a důkladným systémovým změnám a že tyto změny jsou svobodná a demokratická diskuse. Prvním krokem k jakýmkoli smysluplným změnám, novou ústavou počínaje a ekonomickou reformou konce, musí tedy být změna společenského klimatu v naší zemi, do kterého se musí vrátit duch svobody, důvěry, tolerance a plurality. Podle našeho názoru je k tomu třeba:

Aby byli okamžitě propuštěni všichni političtí vězňové.

Aby přestala být omezována svoboda shromažďovací.

Aby přestaly být kriminalizovány a pronásledovány různé nezávislé iniciativy a začaly být konečně chápány i vládou jako to, čím v očích veřejnosti už dávno jsou, totiž jako přirozená součást veřejného života a legitimní výraz jeho různotvárnosti. Zároveň by neměly být kladeny překážky vznikání nových občanských hnutí, včetně nezávislých odboru, svazu a spolku.

Aby byly sdělovací prostředky i veškerá kulturní činnost zbaveny všech forem politické manipulace a předběžné i následné skryté cenzury a otevřeny svobodné výměně názorů a aby byly legalizovány sdělovací prostředky, působící dosud nezávisle na oficiálních strukturách.

Aby byly respektovány oprávněné požadavky všech věřících občanů.

Aby byly všechny chystané a uskutečňované projekty, které mají natrvalo změnit životní prostředí v naší zemi a předurčit tak život budoucích generací, neodkladně předloženy k všestrannému posouzení odborníkům a veřejnosti.

Aby byla zahájena svobodná diskuse nejen o padesátých letech, ale i o Pražském jaru, invazi pěti států Varšavské smlouvy a následné normalizaci. Je smutné, že zatímco v některých zemích, jejichž armády tehdy do československého vývoje zasáhly, se dnes už o tomto tématu začíná věcně diskutovat, u nás je to stále ještě velké tabu, a to jen proto, aby nemuseli odstoupit ti lidé z politického a státního vedení, kteří jsou odpovědni za dvacetileté upadání všech oblastí společenského života u nás.

Každý, kdo s tímto stanoviskem souhlasí, je může podpořit svým podpisem.

Vládu vyzýváme, aby s ním nenaložila tak, jak je dosud zvyklá s nepohodlnými názory nakládat. Zasadila by tím osudovou ránu nadějím, jimiž jsme vedeni, totiž nadějím na skutečný společenský dialog jako jediné možné východisko ze slepé uličky, v níž se dnes Československo nalézá.

Categories: Titulní Tags:

Provolání Občanského fóra

26.11.2011 admin Comments off

Provolání Občanského fóra

Provolání Občanského fóra se čtyřmi základními požadavky, které bylo přijato na ustavujícím shromáždění v pražském Činoherním klubu 19. listopadu 1989


Na setkání v hledišti pražského Činoherního klubu bylo dne 19. 11. 1989 ve 22 hodin ustaveno Občanské fórum jako mluvčí té části československé veřejnosti, která je stále kritičtější k politice současného československého vedení a která byla v těchto dnech hluboce otřesena brutálním masakrem pokojně manifestujících studentů.

Práce tohoto fóra se účastní Charta 77, Československý helsinský výbor, Kruh nezávislé inteligence, Hnutí za občanskou svobodu, Artforum, Obroda, nezávislí studenti, Československá demokratická iniciativa, VONS, Nezávislé mírové sdružení, Otevřený dialog, československé centrum PEN klubu, někteří členové Československé strany socialistické, Československé strany lidové, církví, tvůrčích a jiných svazů, někteří bývalí i současní členové KSČ a další demokraticky smýšlející občané. Občanské fórum se cítí být způsobilé okamžitě jednat se státním vedením o kritické situaci v naší zemi, vyjadřovat aktuální požadavky veřejnosti a jednat o jejich řešení.

Takovéto jednání, které by mělo být začátkem celospolečenské diskuse o budoucnosti Československa, chce Občanské fórum začít jednáním o těchto naléhavých a širokou veřejností stále otevřeněji formulovaných požadavcích:

1. Aby ihned odstoupili ze svých funkcí ti členové předsednictva ÚV KSČ, kteří jsou bezprostředně spojeni s přípravou intervence pěti států Varšavské smlouvy z r. 1968 a kteří jsou odpovědni za mnohaletou devastaci všech oblastí společenského života u nás. Jmenovitě jde o Gustáva Husáka, Miloše Jakeše, Jana Fojtíka, Miroslava Zavadila, Karla Hoffmanna a Aloise Indru. Zhoubná politika těchto lidí, kteří po léta odmítali jakýkoli demokratický dialog se společností, zcela zákonitě vyústila do hrůzných událostí posledních dnů.

2. Aby ihned odstoupil první tajemník ÚV KSČ v Praze Miroslav Štěpán a federální ministr vnitra František Kincl, kteří jsou odpovědni za všechny zásahy, které policie v posledních měsících provedla proti pokojně manifestujícím občanům.

3. Aby byla ustavena komise, která konkrétně vyšetří tyto zásahy, zjistí jejich viníky a navrhne jejich potrestání. V této komisi musí být zástupci Občanského fóra.

4. Aby byli okamžitě propuštěni všichni vězňové svědomí, včetně těch, kteří byli zadrženi v souvislosti s posledními manifestacemi. Občanské fórum žádá, aby toto provolání bylo publikováno v oficiálních československých sdělovacích prostředcích. Občanské fórum se staví celou svou autoritou za myšlenku generální stávky dne 27.11. od 12 do 14 hodin, k níž vyzvali pražští vysokoškoláci, a chápe ji jako výraz podpory požadavků, o nichž chce se státním vedením jednat.

Občanské fórum se domnívá, že jeho vznik a práce odpovídá vůli 40 tisíc dosavadních signatářů petice Několik vět, a je otevřeno všem složkám a silám československé společnosti, kterým záleží na tom, aby i naše země začala pokojným způsobem hledat cesty k demokratickému společenskému uspořádání, a tím i k hospodářské prosperitě.

Za Občanské fórum:

Ing. Rudolf Battěk, Petr Čepek, Václav Havel, Milan Hruška, prof. dr. Milan Jelínek, Milan Kňažko, dr. Lubomír Kopecký, CSc., Jiří Křižan, Václav Malý, Martin Mejstřík, Petr Oslzlý, doc. dr. Libor Pátý, CSc., Jana Petrová, Jan Ruml, prof. Věnek Šilhán, Ondřej Trojan, ing. Josef Vavroušek, CSc., Saša Vondra.

V Praze dne 19.11.1989

Zdroj: Deset pražských dnů, 17. – 27. listopad 1989, Dokumentace

22. listopadu 1989 veřejně přečetl jednotlivé body Občanského fóra římskokatolický kněz Václav Malý.

Categories: Titulní Tags:

Petice moravských katolíků

26.11.2011 admin Bez komentářů

Petice moravských katolíků – Augustin Navrátil

Dalším průnikem náboženské iniciativy do širšího veřejného kontextu, byla tzv. Moravská výzva z konce roku 1987, která se masově začala rozšiřovat následujícího roku a získala si nečekaný ohlas. Autorem petice nesoucí název Podněty katolíků k řešení situace věřících občanů v ČSSR byl Augustin Navrátil, jemuž se podařilo získat více než 600 tisíc podpisů občanů Československa, z nichž zdaleka ne všichni byli členy nějaké církve. Navrátilova petice byla adresovaná úřadům, požadavky byly shrnuty do jednatřiceti bodů, z nichž jasně vyplývala žádost o odluku církve od státu, obnovení náboženských svobod, obsazení biskupských stolců, zajištění přístupu církve do hromadných sdělovacích prostředků, propuštění uvězněných kněží a laiků, obnovení řeholního života, etc. Kardinál Tomášek zvláštním pastýřským listem apeloval na věřící, aby se pod text dokumentu podepisovali. Význam petice spočíval právě v tom, kolik lidí dokázala oslovit a navíc propojila veřejnost v českých zemích i na Slovensku. Až do této doby se pod různé jiné petice a otevřené dopisy podepisovalo zhruba kolem jednoho tisíce signatářů – jen pro srovnání, Chartu 77 podepsalo za dobu její existence v době nesvobody 1898 osob, petici Několik vět 40 000 občanů.

Categories: Titulní Tags:

Jak to vše začalo

26.11.2011 admin Bez komentářů

Popis událostí listopadové revoluce v N.Jičíně poskytnuté M.Urbanem novinářům při příležitosti 20.výročí

Předlistopadové a následné období roku 1989

Začalo to neplánovaně již před listopadem 89 a docela náhodně. V Československém svazu chovatelů v N.Jičíně byl mnou, V.Šimíkem a A.Formanem založen zájmový klub akvaristiky a teraristiky, kde se začali scházet lidé, které spojoval tento společný koníček. Při pravidelných schůzkách, kdy se budovala stálá výstava s prodejem, se jak už to bývá, hovořilo o lecčems a taky samozřejmě i o politice. Z těchto setkání bylo hned patrné, kdo a jaký měl na tehdejší režim názor. Z poslechu rádia Svobodná Evropa, kterou jsem pravidelně nahrával na radiomagnetofon, pro tento účel pořízený, jsem měl informace, které se v oficiálních, tehdejších zdrojích pochopitelně neobjevily a které jsem pak rozšiřoval dále. Ještě před listopadem jsme s V.Šimíkem, A.Formanem a dalšími P.Březinou a I.Prudičem založili tzv. nezávislou iniciativu, což bylo tehdejším režimem dosti potíráno. Smyslem bylo např. rozšiřování textu „Několik vět“ a finanční pomoc těm, kteří byli za toto rozšiřování různě postihováni. Na to jsme založili účet a skládali finance. Ve výročních dnech, jako byl např. 21. srpen jsme demonstrativně, ale v tichosti bez transparentů v černých tričkách procházeli náměstím, kde nás perlustrovali příslušníci VB a sledovali a natáčeli příslušníci tajné StB.

Po studentské manifestaci v pátek 17.listopadu 89 byla naše debata soustředěna právě na tyto aktuální události, odehrávající se v Praze. Proto jsme se i když v malém počtu, asi šesti lidí, sešli v úterý večer 21.11.89 na náměstí, kde jsme se svíčkami v ruce demonstrativně toto náměstí začali obcházet. Do průvodu, který ani nelze nazvat průvodem neboť nás bylo málo, se přidali další, kteří nás zahlédli oknem tehdejší restaurace „Jelen“. Byli to mladí kluci ze SPUSA (Společnost přátel USA). Provolávali jsme hesla za svobodu a podporu studentů. Za námi kroužilo auto VB, avšak určitě ne z toho důvodu, že by se chtěli přidat. Na další den (22.11.89) nás již bylo víc a tak jsem vystoupil na kašnu a přečetl prohlášení studentů, vydané 20.11.89. Každým dnem nás ale pomalu přibývalo a na generální stávce 27.11.1989 bylo již náměstí zaplněno. A to byl vlastně základ tehdejší iniciativy na svržení totalitní moci, pořádání demonstrací, generální stávky a založení Občanského fóra (OF) v N.Jičíně.

Občanské fórum bylo založeno ještě před generální stávkou, kdy jsem nejprve poskytl příhodné místo a zázemí pro tyto účely na svém detašovaném pracovišti – Pozemních stavbách, kde byl k dispozici telefon a dokonce dálnopis. Po zveřejnění kontaktního čísla telefonu se pochopitelně zájem StB soustředil k tomuto místu. Zaznamenali jsme několikrát např.fotografování dobrovolných pracovníků OF, přes okno v této budově. Dne 25.11. a 26.11.1989 se na shromáždění v J-klubu konstituoval celý koordinační výbor OF. Nejprve se scházel v J-klubu, následně byla poskytnuta místnost na tenisových kurtech TJ N.Jičín a zanedlouho pak byly zpřístupněny prostory na Lidické č.1.

Právě včera jsem doma dohledal, dnes už historické první dokumenty o založení novojičínského OF, které Vám ofocené posílám v příloze. Je zde jmenovitý seznam prozatímních členů už oficiálního Koordinačního výboru OF (KVOF), který se průběžně měnil. Někteří začali být aktivní při zakládání OF v místech bydliště a v zaměstnání, někteří další následně nabídli pomoc a stali se pak členy. Druhý dokument, který Vám rovněž posílám, dokladuje, že ještě týž den po utvoření KVOF, tedy den před gen.stávkou, vstoupilo OF v dialog s MěstV KSČ a OV KSČ, kdy poté vydalo “Prohlášení novojičínského OF“. Z něho např.vyplývá, jak nám komunisté, vzpomínám si např. na s.Kremla, zakázali použít veř.rozhlas na ozvučení manifestační gen.stávky.

V pátek dne 27.11.1989 byla OF zorganizována generální stávka. Členové OF navštěvovali různá pracoviště, zvali zaměstnance k této manifestaci a předávali informace, aby se lidé nebáli přijít a odmítali zastrašování z řad vedení závodů. Zúčastnil jsem se např. spolu s V.Šimíkem takovéto návštěvy v Tonaku, kdy nás ředitel ing.Holý nejprve nechtěl přijmout, ale pak nás vrátný nakonec pustil. Ředitel nás nechal sednout do své kanceláře a vyžádal si naše obč. průkazy. Po prohlédnutí, co jsme zač, jsme mu přednesli účel naši návštěvy. Na to nás odmítl, že procházel všechny provozy a že generální stávky se nezúčastní žádný pracovník. Obdobnou zkušenost zažil s druhým největším závodem v N.Jičíně A.Forman. Při návštěvě Autopalu mu ředitel ing.Glogar sdělil, že závod stávku nepodpoří a nikdo se ji nezúčastní. Sám totiž ještě v pátek vydal písemný zákaz účasti na gen.stávce pod vyhrůžkami sankcí případným účastníkům. Vyvěsit alespoň leták gen.stávky na vrátnici Autopalu ředitel rovněž zakázal. Z Autopalu ale přišlo tolik zaměstnanců, že patrně, aby v závodě nezůstal ředitel sám, tak se nakonec dostavil i on a svůj příkaz patrně zrušil.

Dne 13.12.1989 se konalo v Tatrovance 20.zasedání MěNV, kde byl za Občanské fórum M.Urbanem přednesen příspěvek a výzva k odstoupení všech členů rady MěNV a rekonstrukcí rady byl pověřen dosavadní místopředseda MěNV ing.L.Gróf. Bylo schváleno konání mimořádného plenárního zasedání na den 17.1.1990, kdy bude rada odvolána. I když bylo vedení MěNV pod tíhou společenských událostí nakloněno k odstoupení, v samotném plénu to prosadit nebylo snadné. K odmítavému stanovisku rétoricky vybaveného JUDr.Z.Mináře (KSČ) se připojovali další diskutující, kteří nebyli ochotni změny přijmout.

Dne 20.12.1989 se konalo zasedání ONV, kde bylo předneseno stanovisko Obč.fóra k řešení demokratizace ONV členem ČSL J.Kývalou. Vedení ONV však včele s předsedou ing.Billem nechtělo žádnou rezignaci přijmout a ani o vyslovení nedůvěry nechtělo nechat hlasovat. Pod tíhou dalších diskutujících z řad hostů, např. MVDr.Šmída, se pak předsedající zeptal, zda má rada ONV důvěru pléna. Zvedlo se 6 rukou. Ani to však nechtělo vedení dát do usnesení, nakonec však bylo usnesení i s tímto bodem schváleno. To však ještě nebyl konec celé demonstrace síly neboť v následném tisku usnesení, nechal předseda tento bod změnit. Pod tímto tlakem předsedy na zfalšování usnesení, se pracovník ONV, který měl tisk na starost, údajně nervově zhroutil.

Další činností Koordinační centra OF (KCOF) v N.Jičíně bylo taky organizování a pořádání diskusních klubů (OKS, J-klub), mítinků s názvem RES PUBLICA (Tatrovanka), pomoc při zakládání OF v okresu N.J., delegování zástupců do různých nově utvářejících nebo stávajících uskupení a komisí, zasazení se o navrácení majetku KSČ, neustálý telefonický kontakt a být nápomocni při řešení nejrůznějších problémů, apod. V neposlední řadě pak připravit návrhy na první svobodné a demokratické volby.

Byl vydáván zpravodaj FÓRUM – nejprve občasník, první číslo vyšlo 19.12.1989, do konce roku 1989 vyšly dvě nulté čísla, následně pak pravidelný týdeník, celkem 39 čísel, poslední 27.11.1990. (Všechny čísla mám archivované)

K 20. výročí těchto událostí byla právě nyní dokončena tvorba webových stránek www.novyjicin.unas.cz , jejichž smyslem je ve spolupráci s občany a pamětníky sestavit a shromáždit dokumenty, vzpomínky a materiály k této, již historické a převratné době.

Categories: Titulní Tags:

OF po dvaceti letech

23.11.2009 admin Bez komentářů

OBČANSKÉ  FÓRUM  PO  DVACETI  LETECH

OF po 20 letech 027aPetr Trnka

Nejenom v Praze a nejenom v České televizi se vzpomínalo na tzv. „sametovou revoluci“, od které před několika dny uplynulo už plných 20 let. Vzpomínalo se i v Novém Jičíně. Ti, kteří byli tenkrát „u toho“, kteří organizovali první demonstrace na náměstí, tehdy ještě Leninově, a zakládali v našem městě Občanské fórum, si v sobotu 21. listopadu přišli společně zavzpomínat do restaurace Šatlava. Bylo to naprosto neformální, přátelské setkání, žádné projevy, žádné oficiality, a protože s některými jsme se po těch 20 letech viděli opravdu poprvé, bylo to chvílemi i docela dojemné. Zavzpomínali jsme na ty z nás, kteří nás během těch 20 let už opustili, zašli jsme i na náměstí, tam, kde jsme se před 20 lety setkali poprvé, zapálili jsme svíčky a z magnetofonu si poslechli Modlitbu Marty Kubišové, a pak znovu v restauraci jsme vzpomínali u filmů, promítaných z DVD na notebooku. Byl to tenkrát čas, kdy se tzv. „lámal chleba“, staré končilo a nové začínalo, každý podle svých sil jsme pomáhali bourat zatuchlý a zpuchřelý totalitní režim. Urazili jsme od těch památných listopadových dnů 1989 už dlouhou cestu, a i když se ne všechno podařilo tak, jak jsme si to tenkrát představovali, je třeba jít dál. Setkáme se znovu po dalších 20 letech?

Kliknutím na foto – možno zvětšit :

OF po 20 letech 034aOF po 20 letech 037a

OF po 20 letech 030aOF po 20 letech 038a

OF po 20 letech 004aJ.Nováková, L.Zapletal, p.Dvorský

L.Zapletal, p.Dvorskýp.Dvorský, A.Forman

I.Mynář, L.ZapletalP.Bártek, p.Mynářová, I.Mynář

OF po 20 letech 023aOF po 20 letech 040a

OF po 20 letech 045aOF po 20 letech 046a

OF po 20 letech 055aOF po 20 letech 061a

OF po 20 letech 066aOF po 20 letech 069a

OF po 20 letech 077aOF po 20 letech 082a

OF po 20 letech 086aOF po 20 letech 087a

Categories: Titulní Tags:

Oficiální vznik Občanského fóra (OF)

05.11.2009 admin Bez komentářů

Oficiální vznik novojičínského Občanského fóra (OF) zachycují prvotní dva dokumenty:

Ještě před oficiálním vznikem OF se všechny aktivity koordinovaly z detašovaného pracoviště M.Urbana umístěného na telefonní ústředně Pozemních staveb (ul. Sv.Čecha – nynější sídlo PČR), který pro tyto účely poskytl potřebné zázemí a taky hlavně telefonické a dálnopisné spojení. Toto místo bylo utajováno, aby nebyly vystavovány postihu osoby, které zde dobrovolně zajišťovaly celodenní službu (zejména Anna P., Marie K.) u zveřejněného telefonního čísla. StB  po čase místo odhalila a osoby se snažila přes protilehlé okno fotit a dokumentovat.

První z písemných dokumentů založení OF obsahuje jména prozatimního výboru novojičínského Občanského fóra, který byl ustanoven na mítinku občanů dne 25.11.1989 v J-klubu. Další den byl tento výbor znovu na mítinku v J-klubu představen a konstituován (kliknutím se obrázky zvětší) :

Dokument se seznamem prozatimního výboru OF v N.Jičíně

.

Seznam členů koordinačního výboru OF (KVOF) se průběžně měnil, někteří začali být aktivní při zakládání OF v místech bydliště a v zaměstnání, někteří další následně nabídli pomoc a stali se pak členy KVOF (např. I.Junášek, P.Bártek, P.Trnka, J.Bartošík, J.Nováková, Š.Janko).

Druhý dokument je „Prohlášení OF“, které bylo vydáno ještě tentýž den po ustanovení členů výboru, kteří vstoupili ihned v dialog s MěstV KSČ a OV KSČ, aby zajistili pro stávkující jejich práva a technické zabezpečení konání gen.stávky následující den. Dokument mimo jiné potvrzuje ze strany mocenské KSČ zákaz použití městského rozhlasu a s tím spojeného ozvučení náměstí, které si pak OF muselo zajistit svépomocně :

IMG_5609b

Categories: Titulní Tags:

Radomír HUBÁLEK – dva otevřené dopisy prezidentu G.Husákovi

01.01.2009 admin Bez komentářů

M.Urban

Dne 23.11.2009 byla Městskou knihovnou v N.Jičíně uspořádána beseda na téma Samizdat na Novojičínsku. Tuto akci navštívil jako host pan Radomír Hubálek, jenž trávil své mládí právě v N.Jičíně. Jeho jméno nemusí být mnohým spoluobčanům známo neboť již dlouhou dobu bydlí v obci Zubří, avšak jeho činy ještě z doby nesvobody mohou někomu i dnes leccos říct. Jednou z jeho aktivit bylo zasazení se za práva občanů a to konkrétní formou, kdy prosil prezidenta G.Husáka a propuštění alespoň jediné osoby ze skupiny VONS (Výbor pro ochranu nespravedlivě stíhaných), kteří byli nespravedlivě odsouzeni a vězněni v rozporu se základní listinou lidských práv a svobod. Jednalo se o O.Bednářovou, V.Bendu, J.Dienstbiera, V.Havla, D.Němcovou, P.Uhla. Konkrétně žádal o propuštění Otty Bednářové, která byla odsouzena na 3 roky odnětí svobody a za kterou chtěl sám zaujmout  její místo a nastoupit její trest vězení. Prezidentu G.Husákovi tak poslal v roce 1979 a 1980 celkem tři dopisy. První z nich byl osobní a R.Hubálek jej předal přímo na poště Pražského Hradu tamějším pracovníkům a jelikož se odpovědi nedočkal, poslal pak ještě dva další dopisy, tentokrát otevřené.

SCN_0012aa

Celá kopie textu obou dopisů (kliknutím zvětšit) :

SCN_0011 SCN_0012 SCN_0013

SCN_0014 SCN_0015 SCN_0016

SCN_0017 SCN_0018

Categories: Titulní Tags: